Historikové považují Franckou říši za předchůdce dnešního Německa a Francie. Rozdělila se roku 843 verdunskou smlouvou mezi tři vnuky Karla Velikého. Jedním z nich byl Karel zv. Holý, který získal území na západ od Rýna a položil tak základy dnešní Francii. Patřil do dynastie Karlovců, která vládla ve Francii až do r. 987. Karel Holý byl r. 869 v Methách korunován králem.

(pokračování...)

Lásku ke vzdělanosti Jan Kepler zřejmě podědil po svém prapradědovi Sebaldovi. Ten je připomínán roku 1490 v Norimberce jako měšťan a knihtiskař. Už v té době ale kolovala v rodině modrá krev, protože dva z předků, kteří se psali jako Kappelové, byli císařem Zikmundem roku 1433 v Římě pasováni na rytíře. Rodina se přestěhovala do Weilu, kde se narodil jeho děd rovněž Sebald i otec Jindřich (1547). Sám Jan Keppler přišel na svět 28. prosince 1571. Narodil se jako prvorozené dítě, ale v sedmém měsíci, což se zřejmě odrazilo i v četných nemocech, kterými jako dítě trpěl.

(pokračování...)

Na společenském žebříčku šlechty knížata stála a někde ještě stojí na stupních nejvyšších. Těm, která od 17. do 20. století u nás vlastnila majetek, je věnována Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české autorů J. Županiče, M. Fialy a F. Stellnera, kterou v loňském roce vydalo nakladatelství Skřivan. Formálně je označení encyklopedie asi na místě, i když abecedně řazených hesel jsem napočítal relativně málo (54) a některá svým rozsahem až 15-ti stránek se z tohoto pojmu trochu vymykají.

(pokračování...)

Kniha Wojciecha Iwańczaka "Po stopách rytířských příběhů" je zvláštní už tím, že polský autor si jako její téma zvolil téma z české historie, které komplexně u nás dosud zpracováno nebylo. Bohemista a historik v ní shrnul výsledky desítek let zkoumání pramenů, aby podal obraz českého rytířstva i jeho chápaní fenoménu rytířství a zasadil ho do evropského kontextu. Zachycuje transformaci tohoto stavu od poměrně otevřených knížecích družin v 11. století až po jasně vyhraněnou skupinu feudálů ve 14. století. Právě období Lucemburků na českém trůně autor věnuje největší pozornost, neboť v té době byla rytířská kultura na svém vrcholu.

(pokračování...)

(pokračování...)

Letošní, v pořadí už 11. ročník, libušínské bitvy, která tentokrát připadla na 27. dubna, byl ve znamení hned několika změn, jež měly vést ke zkvalitnění tohoto nejmasovějšího vystoupení příznivců historického šermu u nás. Stejně jako v předchozích letech se na ní sjelo něco kolem tisícovky šermířů různé úrovně z různých koutů republiky. Vzhledem k tomu, že jako divák jsem viděl i tři předchozí ročníky, mám už nějaký materiál ke srovnávání. Letos se mi navíc podařilo na chvíli od práce vyrušit Zdeňka Tábora z pořádající skupiny Kyrius a trochu si s ním popovídat.

(pokračování...)

Musím předem upozornit, že kniha Česká šlechta a feudalita ve středověku a raném novověku od Jiřího Juroka není čtením "do postele". Ani 600 stránek by ale asi nestačilo na tak široké téma, proto je na místě podtitul "Majetková a sociální struktura, politická moc a kulturní reprezentace šlechty a feudality v českém státě ve 13. - první polovině 17.století. I tak ale je to úctyhodné množství látky.

(pokračování...)