Je už jakýmsi nepsaným zákonem schválnosti, že v okamžiku, kdy pisatel považuje určité téma za uzavřené a chystá se k poslední kapitole, objeví se nové informace. Neminulo to ani mě. Terenc Wise v knize The Knights of Christ (Osprey, Oxford 1984), která loni vyšla v reprintu, zmiňuje další tři řády, s nimiž jsem se zatím nesetkal a jejichž názvy z obav z nepřesného překladu nechávám raději v angličtině. The Knights of Our Lady of Montjoie, The Knights of Alfama a The Mercedarians vznikly kolem roku 1200 v prostoru Aragonska. Žádný z těchto řádů se nemohl rovnat počtem svých členů, bohatstvím ani svým vlivem řádovým organizacím z Alcantary nebo z Montesy a poměrně brzo s nimi splynuly.
Ve vývoji řádů lze vystopovat obecné mezníky, které do značné míry charakterizují i jednotlivé etapy reconquisty. Jejich vznik iniciovaly v druhé polovině 12. století malá bratrstva mnichů, kteří bránili území opětovně dobytá na Maurech ( Alcantarský a Calatravský řád) a doprovázeli poutníky do Compostely (Řád sv. Jakuba). Teprve postupně se krystalizovala jejich struktura a získávaly oficiální uznání z Vatikánu. Rytíři v podstatě dodržovali pravidla mnišských řádů rozšířená o závazek boje s nevěřícími.
Vliv řádů rostl spolu s úspěchy reconquisty. Jejich bohatství rostlo správou dobytých území, štědrostí panovníků, odkazy zemřelých členů i díky rozsáhlé podnikatelské činnosti. Kromě toho se moc organizací upevňovala i jejich sjednocováním. To ovšem mělo i své stinné stránky. Rytíři byli postupně vtahováni i do vnitropolitických třenic, které oslabovaly vnitřní strukturu jejich organizací, a klenoty nashromážděné v řádových hradech přitahovalo pozornost králů, kteří z měli obavy z mocných spojenců na svém území.
Zvláštní kapitolu tvoří vznik Kristova a Monteského řádu v první polovině 14. století jako nástupců Templářů, kteří byli na zásah francouzského krále Filipa Sličného zrušeni. Na Pyrenejském poloostrově zatím nebyl k jejich perzekuci důvod a tak členové i se značným majetkem byli ve Španělsku převedeni do nově založeného Monteského řádu a v Portugalsku do Kristova řádu. V té době ale už měly bojovníci proti Maurům svůj zenit za sebou a tak ani jedna z organizací už nedosáhla takového významu jako dříve založená bratrstva.
V té době už lze hovořit o postupném úpadku rytířských řádů. Rytíři, které dříve spojoval a zoceloval boj s Maury, se spíše věnovali boji o moc uvnitř řádů a oslabovali se válkami mezi křesťanskými feudály. Rytíři se začínají rozdělovat na španělskou a portugalskou větev. Patrná už je jasná snaha panovníků získat řády pod svou kontrolu. Světská moc nakonec zvítězila. Koncem 15. a v 16. století je úřad velmistra spojen s korunou. Rytíři v dalších staletích přicházejí o svůj značný majetek a tím ztrácejí poslední mohutný pilíř své moci. Jejich úpadek doprovází i laicizace řádů. Z bojových uskupení se stávají spíše prestižní organizace.
V 19. a v 20. století jsou řády rušeny a zase obnovovány podle politické situace. V některých obdobích se z nich stávají vojenské a záslužné dekorace. V podobě vyznamenání přežívají jako symbol také v někdejší portugalské državě, Brazílii (řád sv. Jakuba, Kristův řád). Významný předěl představuje až restaurace království ve Španělsku po smrti diktátora Franca roku 1975. Řádové organizace jsou sice obnoveny, ale rytířů z období před rokem 1931, kdy byly naposledy zrušeny, je jen několik desítek. Z jejich slávy tak po osmi stoletích zůstává jen stín.
I když jsem rytířským řádům Pyrenejského poloostrova nakonec věnoval více prostoru, než bylo mým úmyslem, předchozí řádky jsou jen jakýmsi upozorněním na jejich existenci. Celé téma na důkladné zpracování u nás teprve čeká na někoho, kdo ovládá španělštinu (portugalštinu) a bude mít přístup k podrobnější literatuře.
Literatura:
Arteta A. U. a kol.: Dějiny Španělska, Nakladatelství Lidových novin, Praha 1995.
Klíma J.: Dějiny Portugalska, Nakladatelství Lidových novin, Praha 1996.
Wise T.: The Knights of Christ, Osprey, Oxford 1984.
The Catholic Encyklopedia - www.newadvent.org.
The Spanish Military Orders - www.chivalricorders.org.
The Portuguese Military Orders - www.geocities.com/Athens/Academy/3908/militaryorders/index.html
