Komorní Wothanburg, reportáž

Nedaleko obce Vítkov u Chrastavy vzniká zajímavá stavba velmožského dvorce Wothanburg, která se koncem července už potřetí stala místem "bitvy" považované u nás za jednu z nejpřísnějších. Právě nároky na dobovou věrnost spolu s poměrně obtížnou dostupností místa konání způsobují, že není tak masovou záležitostí jako například setkání v Libušíně nebo v Kolíně. Letos se navíc na bojiště bez udání důvodů někteří šermíři nedostavili, ačkoliv svou účast potvrdili předem.

Nedaleko obce Vítkov u Chrastavy vzniká zajímavá stavba velmožského dvorce Wothanburg, která se koncem července už potřetí stala místem "bitvy" považované u nás za jednu z nejpřísnějších. Právě nároky na dobovou věrnost spolu s poměrně obtížnou dostupností místa konání způsobují, že není tak masovou záležitostí jako například setkání v Libušíně nebo v Kolíně. Letos se navíc na bojiště bez udání důvodů někteří šermíři nedostavili, ačkoliv svou účast potvrdili předem. Podle Wothana, vedoucího pořádající skupiny, se tak v poli utkalo něco přes sto šermířů. Z dalších účinkujících jsem napočítal ještě tři koně, jedno tele a jednoho psa.

Děj byl zasazen do Čech v období třetí křížové výpravy (1189-1192), které se zúčastnil i wothanburský pán. Kruciata ale skončila fiaskem a do vlasti se donese zpráva, že i místní rytíř zahynul někde ve Svaté zemi. Toho se rozhodne využít hrabivý velmož ze sousedství a nejprve lstí, pak silou pokusí se Wothnaburg dobýt. Obě strany se vzájemně decimují až pevnost nakonec padne. Nepřátelé happyendů už chtějí zatlaskat, když jako deus ex machina do hry opět vstupuje wothanburský pán. Zprávy o jeho smrti v cizině byly poněkud přehnané a on se vrátil domů, aby se alespoň pomstil.

Scénář působil realisticky, průvodní slovo bylo pouštěno ze záznamu. Text byl srozumitelný, bez zbytečných a většinou trapně působících snah o jakousi archaizaci. Kultivovaně zněl i přednes. Živé projevy bojovníků působily vesměs trefně. Urážky létající mezi dvorcem a obléhateli asi byly blízké tomu, čím se kdysi při podobných příležitostech válečníci častovali. Jako laciná se mi zdála pouze poznámka o šílené krávě. Jistě by se našly drobné nedostatky ve výzbroji, ale ty mohl na dálku objevit jen velmi pozorný divák. Podivně ovšem působila skupina Novika, jejíž poněkud conanovské kostými, děsily diváky už na Libušíně. Nepříjemný byl i pes doprovázející zřejmě svého pána i do boje. V bitvě, kde jsou nasazeny i koně, představuje prvek značně nevypočitatelný. O těchto nedostatcích Wothan už ví a příští rok se zřejmě už nebudou opakovat.

I přes poměrně malé množství bojovníků, bylo celé vystoupení velmi atraktivní. Málokde divák spatří použití beranidla nebo stékání hradeb. Bylo zajímavé sledovat, jak velké úsilí je třeba vyvinout k pouhému přistavění žebříků k nevysoké a nikterak ohnivě bráněné palisádě. Popravdě řečeno, za ní se dostal jen jediný bojovík, který na druhou stranu spíše přepadl. Velmi věrohodně působilo i následovné zapálení dvorce. Prak poněkud zklamal, neboť vržený kámen padl nebezpečně blízko obsluhy. To bylo způsobeno nečekanou závadou krátce před vystoupením. Zajímavé bylo sledovat i lučištníky. Překvapující zjíštění bylo, že i se šípem opatřeným bambulí, která je pro střelbu asi tím nejméně vhodným zakončením šípu, lze zasáhnout cíl. I když některé scény vypadaly poměrně nebezpečně, zřejmě všichni válečníci přežili bez velké újmy. Možná si ve vlastní bitvě vedli o něco ohleduplněji, protože při nácviku byli zraněni dva lidé.

Wothanburg i v příštích letech zřejmě zůstane záležitostí relativně nevelkého počtu lidí. Šermíře limitují vyšší nároky na zbroj, diváky zase špatná dostupnost. O tom, že se jedná spíše o lokální záležitost svědčí i to, že letos i loni skončily meče vyhrané v tombole slosovatelných lístků v nedaleké obci Vítkov. Nevím jak organizátoři, kteří výtěžek ze vstupného používají na další rozšiřování dvorce, ale já menší rozměr spíše vítám. Divák je ušetřen pohledu na individua s pochybnou zbrojí v keckách a dostane se blíže k centru dění, takže se i lépe fotografuje. A podle toho, co jsem zalechl mezi přímými účastníky, taková akce více vyhovuje i samotným šermířům.