28. září se v různých koutech naší vlasti rozburácely motory automobilů s jedním cílem - chalupou na jihu Čech, která se následující víkend stala základnou pro v pořadí sedmý víkend zaměřený na putování po našich hradech, zámcích a tvrzích.
28. září se v různých koutech naší vlasti rozburácely motory automobilů s jedním cílem - chalupou na jihu Čech, která se následující víkend stala základnou pro v pořadí sedmý víkend zaměřený na putování po našich hradech, zámcích a tvrzích.
Já jsem přisedl do vozu, který svou pouť začal na Slovensku s Mazem za volantem. Spolu s třemi spolujezdkyněmi navštívili pár míst na jižní Moravě aby naše první společná zastávka proběhla v Třebíči a krátce nato v Telči.
Telč, celkový pohled
Skutečnou lahůdkou byl však až hrad Landštejn před druhou hodinou odpolední.
Landštejn, celkový pohled
LANDŠTEJN
Původně románské jádro hradu vystavěli pravděpodobně bavorští páni z Hirschbergu po roce 1200 na obchodní cestě, která procházela nedalekým Pomezím. Ve druhé polovině XIII. stol. získala hrad s panstvím třeboňská větev českých Vítkovců a velkolepé přestavby dávají tušit velkému významu, který hrad měl. Když však v polovině XIV. století upravil Oldřich z Hradce v lesích novou obchodní cestu, která se hradu vyhýbala, ztratil Landštejn strategický význam a jeho majitel zdroj příjmů. Roztržka, která pak mezi oběma rody vznikla dostala podobu drobné války, pustošila celý kraj a když nepomáhal ani zásah Karla IV., skončila o 2 roky později smrtí Viléma z Landštejna roku 1356, po kterém zůstalo šest synů a hrad zdědil Leitold z Landštejna . Hrad po něm patřil i Václavu IV., který ho roku 1381 prodává pánům z Krajku, kteří na hradě provedli rozsáhlé úpravy a vtiskli mu konečnou renesančně-gotickou podobu s románským jádrem. Po smrti posledního z rodu - Zdeňka II. r. 1577 střídal hrad rychle majitele a stavební historie hradu skončila. Roku 1618 se zde několik měsíců bránila přesile císařských vojsk stavovská posádka. Zkázu hradu dovršil požár po zásahu bleskem roku 1771, kdy zcela vyhořela velká věž a hrad zůstal od té doby opuštěn. Po roce 1972 zde proběhli záchranné a konzervační práce, o jejichž rozsahu svědčí například skutečnost, že na opravu románské věže bylo spotřebováno 550 tun materiálu.
Po vydatném obědě většiny z nás jsme nakrátko shlédli zámek Nová Bystřice.
Nová Bystřice, východní křídlo zámku
Před příchodem úplné tmy stanuly naše nohy na zřícenině hradu Kuglvajt a nedaleké zřícenině kláštera Kuklova.
Kuglvajt, zbytky zdiva hradu
Kuklov, zříceniny kláštera
Noční záběry jsme vyzkoušeli již poblíž naší konečné v Prachaticích.
Prachatice, kostel
Dopoledne jsme se zahájili na tvrzi Budkov, kde jsme díky pochopení majitele mohli vstoupit i do vnitřních prostor, tedy od sklepení až po půdu.
Budkov, celkový pohled na tvrz
Tolik štěstí jsme ovšem neměli na další tvrzi Lipovice.
Lipovice, celkový pohled na tvrz
Hrad Helfenburk svou krásu uchovával ještě před polednem v husté mlze. Ta opadla až při našem odchodu.
HELFENBURK u Bavorova
Roku 1355 povolil Karel IV. čtyřem bratřím (Petr, Jošt, Oldřich a Jan) z Rožmberka vystavět pro správu nově nabytého bavorovského zboží hrad. Jeho jádro postaveno v letech 1360-1370. Husité Helfenburk nedobyli. V rožmberském majetku byl s krátkými přestávkami (například v letech 1475-1503 náležel Švamberkům) až do roku 1593, kdy byl prodán Petrem Vokem městu Prachaticím. Koncem XVI. století uváděn jako pustý. Od roku 1622 patřil Eggenberkům a roku 1719 ho zdědily Schwarzenberkové. Po pozemkové reformě v roce 1919 ve státním majetku.
Helfenburk, vstup do hradu zahalený mlhou
Oběd jsme po dlouhém marném a vysilujícím hledání otevřené restaurace ve Strakonicích našli v místním hotelu. I odtud byl vidět nedaleký Strakonický hrad.
Strakonický hrad
Skutečnou perlou celého CastleConu byl bezesporu asi nejkrásnější český hrad Rábí se svým fantastický opevněním.
RÁBÍ
Hrad založili pravděpodobně na poč. 14. stol. páni z Velhartic. Vybudovali tu mohutný věžovitý palác sloužící bydlení i obraně a opatřili jej jednoduchou hradbou a schodišťovou věží. Jejich nástupci se stali ve 2. pol. 14. stol. páni z Rýzmburka. V nejisté době kolem r. 1400 bylo Rabí rozšířeno a znovu opevněno. V l. 1420 a 1421 hrad obléhal Jan Žižka a při druhém útoku zde přišel o oko. Roku 1479 přešlo panství na zemského sudího Půtu Švihovského. Za jeho vlády bylo podhradí povýšeno na město a opatřeno hradbami. Opět bylo rozšířeno opevnění hradu a vystavěny další obytné budovy. Na stavbě se podílel také stavitel Benedikt Ried. Půtovi synové však byli nuceni r. 1549 panství prodat. Po nich se stal majitelem Rabí Vilém z Rožmberka. Na hradě však již tehdy pobývali jen úředníci. Vilém panství prodal r. 1563; hrad nadále chátral a na začátku třicetileté války byl vypleněn. Později sloužil jako zdroj stavebního kamene. Poslední šlechtičtí majitelé Lamberkové darovali zříceninu r. 1920 Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích.
Rábí, donjon
Sobotní program naší skupiny dovršila zřícenina hradu Prácheň.
PRÁCHEŇ
Původně zde bylo důležité slovanské hradiště a župní hrad, podle něhož dostal jméno celý okolní kraj - Prácheňsko. Po polovině XIII. století opuštěn, roku 1315 dostal hradiště darem od krále Bavor III. ze Strakonic, který zde vystavěl kamenný hrad. V majetku rodu zůstal až do konce XV. století, kdy jej získal Půta Švihovský z Rýzmberka. Ačkoliv nechal hrad důkladně přestavět byl záhy opuštěn.
Prácheň, zbytky opevnění
Těsně před osmou hodinou jsme letmo prohlédli zámek i zříceniny hradu Střela. Tady by už focení bez stativu bylo opravdu nemožné...
Střela, vstupní trakt zámku
Střela, torzo hradu
Nedělní ranní program začínal prohlídkou hradu Vimperk, byť jsme se nezúčastnili prohlídky interiérů z důvodu nedostatku času...
Vimperk, přístup k hradu
Od jedné hodiny odpoledne jsme si dali přestávku v Českých Budějovicích naplněnou dobrým jídlem i všemi možnými publikacemi z unikátního místního informačního centra na náměstí.
České Budějovice, náměstí
Kratičká zastávka nám umožnila vyfotit zanedbaný rozsáhlý zámek ve Lžíně.
Lžín
Z auta jsme ještě viděli pár dalších zámků, jako například Dírnou.
Dírná
Po čtvrté odpolední jsme se konečně zastavili na zámku Červená Lhota, který bych ovšem považoval spíše za vodní tvrz, velmi romantickou a krásnou.
Červená Lhota
Značně pokročilý čas nám ještě přeci jen dovolil krátkou zastávku na hradě Kámen.
KÁMEN
Hrad prvně zmíněn roku 1316. Za Jindřicha z Ziegelhainu byl v letech 1356-1366 hradní palác přestavěn. Kolem roku 1523 koupil Kámen Petr Malovec a jeho rod vlastnil hrad přes 200 let. Roku 1673 jej dal Jan Kryštof Malovec zcela přestavět v barokní zámek. Po Malovcích přecházelo panství do vlastnictví různých majitelů, z nichž stojí za zmínku především svobodný pán Václav Enis, který v letech 1860-1870 provedl poslední podstatnou úpravu sídla a dal mu romantickou podobu, v níž se zachovalo dodnes.
Kámen od severovýchodu
