Hrad se nalézá v Jižních Čechách, 10 km severně od Českého Krumlova, nedaleko obce Třísov. Tato rozsáhlá a malebná zřícenina jednoho z našich nejromantičtěji položených hradů je volně přístupná. Hrad se nalézá na skalnatém vrchu nad levým břehem Vltavy, z ostatních stran je obtékán Křemžským potokem. O jeho mohutnosti si můžeme udělat představu z hmotové rekonstrukce, jak asi hrad vypadal v 15. století.
Hrad založili na základě povolení Karla IV. čtyři bratři z Rožmberka v roce 1349. V držení tohoto rodu zůstal po celou dobu své existence. V roce 1394 zde byl vězněn král Václav IV. V roce 1506 byl Maidštejn na základě rozhodnutí Petra z Rožmberka opuštěn a veškeré vnitřní vybavení bylo převezeno na nedaleký Český Krumlov. Jako pustý je poprvé připomínán k roku 1541.
Pod hradem na vysoké skále se nacházel rozsáhlý opevněný latrán, který je typický pro většinu rožmberských hradů. Nejvyšší část skály zaujalo rozměrné dvoupalácové jádro, charakteristické pro dobu svého vzniku, tzn. pro období vlády Karla IV. Čelní palác byl přístupný průjezdem. Značná část obou paláců se dochovala v plné výši tří pater (viz obrázek).
V každé úrovni obsahovaly tři plochostropé místnosti. Velká okna jsou z obranných důvodů obrácena až do druhého patra pouze do nádvoří. V mladším třetím patře zadního paláce se dochoval zbytek velkého polygonálního arkýře hradní kaple, zaklenutého žebrovou klenbou. Jádro obíhal parkán. Před jeho čelem se rozkládá dlouhé předhradí, které bylo ukončeno mohutnou okrouhlou věží a obsahovalo množství hospodářských stavení.
Pohled na první nádvoří se zbytky hospodářských staveb
Vcházelo se do něho čtverhrannou věžovou branou. Od ní klesala do latránu opevněná cesta s dalšími dvěma branami. Obranyschopnost hradu byla v průběhu 15. století zlepšována dostavbou několika čtverhranných dělostřeleckých bašt.
Celkový pohled na hrad - v popředí opevněná přístupová cesta, napravo čtverhranná vstupní brána vedoucí na první nádvoří.
Jádro hradu náleželo v době vzniku módní dvoupalácové dispozici a poskytovalo luxusní bydlení. Tento ústupek módě byl však vykoupen snížením obranyschopnosti. To zřejmě realisticky uvažující Rožmberkové, podobně jako na jejich dalším analogickém hradu Helfenburku u Bavorova, neshledávali žádoucí. Proto zde vzniká zvláštní kombinace dvoupalácového jádra s mohutným vnějším opevnění, v němž byly v pestré směsi použity prvky dosavadní hradní architektury. Čtverhranné dělostřelecké bašty z 15. století se nejspíše řadí po bok analogickým stavbám Rožmberků na Choustníku a Zvíkově a mohou tak náležet do nejstaršího horizontu podobných opevnění ještě z konce husitských válek.
Z tohoto malebného hradu jsou stále ještě zachovány mohutné zbytky, které však musí čelit značnému náporu turistů, zejména v letním období, kdy je hrad oblíbeným výletním místem jak lidí z celého okolí tak i vodáků, kteří si jeho návštěvou zpestřují tradiční jízdu po Vltavě. Neopatrné až vandalské chování některých "turistů", kteří šplhají i na nejhůře přístupná místa už zapříčinilo nejeden úraz nebo zhroucení části zdiva. Protože hrad není zakonzervován a v současné době o něj nikdo nejeví přílišný zájem, stáváme se svědky neradostné skutečnosti, kdy zdi hradu pomalu ale jistě podléhají ani ne tak zubu času, jako spíše vandalství návštěvníků. Přitom by stačilo jen málo. Sehnat hrstku nadšenců, kteří by založily nadaci na záchranu Dívčího Kamene a začali se o hrad alespoň trochu starat. Začít by se mohlo třeba tím, že by se vykácely náletové dřeviny, které z velké části hrad pokrývají. Kdo by měl případný zájem o záchranu této rozsáhlé zříceniny, ať mne prosím kontaktuje na mojí mailové adrese znachy@tix.bf.jcu.cz. Věřím a pevně doufám, že se nám společnými silami podaří tuto jedinečnou památku zachovat i pro naše potomky.
O Dívčáku, jak se hrad důvěrně mezi lidmi nazývá, se zachovaly tyto pověsti. V zasypaných sklepeních jsou prý uschovány velké poklady. Hlídá je král trpaslíků s dlouhou šedivou bradou. Vždy na jaře opouští svou podzemní skrýš a celé léto bloudí po zpustlém hradě. V té době se také často ukazuje lidem. Obyčejně sedává na omšelém balvanu srázné skály vyčnívající nad Křemžským potokem a silně kýchá. Kdo prý ho po každém kýchnutí uctí tradičním pozdravem, tomu se odmění poklady. Kdo se mu však posmívá, tomu se pomstí. Vypráví se také, že v noci se na zříceninách zjevují přízraky zakletých rytířů.
Proti hradu se nalézá granulitový útvar, který je přírodní rezervací. Směrem k obci Třísov, v těsném sousedství hradu je jedno z největších keltských oppid.
