Máte děti? Nebo si rádi malujete? Ja sice ani jedno, ale věřím, že někomu může přijít vhod nový miniseriál omalovánek hradů. Můžete si vytisknout vybarvenou přílohu i černobílý originál a pak již můžete kreslit pastelkami
Máte děti? Nebo si rádi malujete? Ja sice ani jedno, ale věřím, že někomu může přijít vhod nový miniseriál omalovánek hradů. Můžete si vytisknout vybarvenou přílohu i černobílý originál a pak již můžete kreslit pastelkami...
-tr-
Bezděz
Hrad nechal na ochranu zemské stezky postavit jeden z nejslavnějších českých králů Přemysl Otakar II, zvaný pro svou moc a bohatství také železný a zlatý. Ještě než byl Bezděz dokončen, padl jeho zakladatel roku 1278 v bitvě s Rudolfem Habsburským na Moravském poli. Nemohl tušit, že dílo se brzy po jeho smrti změní ve vězení pro královnu Kunhutu a syna Václava. Právě na Bezdězi je totiž držel nový správce království Ota Braniborský, aby mohl bez obav v Čechách plundrovat. Královně se po čase podařilo uprchnout do Opavy, odkud chtěla vést odboj proti nenasytnému správci království. Ota se začal bát, že by se mohl z Bezdězu na svobodu dostat i budoucí český král Václav a tak ho nechal odvést do do Saska. Čeští páni museli zaplatit mnoho stříbra, než byl kralevic propuštěn. Když Václav vyrostl a sám dosedl na trůn, na Bezděz nezanevřel a hrad, který začal stavět jeho otec, dobudoval.
Není divu, že se na místě s tak smutnou historií dařilo čertům. Postavili prý nedaleký Čertův vrch i Čertovu zeď a obě tato díla jsou výsledkem sázky. O kopec se dokonce vsadili se samotnou Pannou Marií. Domýšlivý pekelník ji vyzval k soutěži, kdo z nich rychleji dokáže vystavět vyšší horu. I když se ale snažil sebevíc nedokázal do kohoutího zakokrhání postavit větší vrch než Panna Marie. A zrovna na jejím kopci teď Bezděz stojí. Čertova zeď je zase výsledkem sázky čerta s neznámým jezdcem. Ten pochyboval o pekelné moci tak dlouho, až mu ďábel slíbil, že z kamení vystaví hradbu tak dlouhou, jak si jenom smrtelník pomyslí. I tentokrát ale byly ranní paprsky rychlejší než čert, který prohrál těsně před cílem.
Přestože čerti neměli v sázení velké štěstí, na Bezdězi se rozhodli zabydlet. Usídlili se ve věži u třetí hradní brány, odkud strašili hradní posádku. Svoje rejdy nejradši provozovali, když kněz sloužil mši v místní kapli. Jejich řádění ustalo až po třicetileté válce, kdy se na Bezděz nastěhovali montserratští mniši, na které si už čerti netroufli.
-wol-
