Hrady - svědkové minulosti, Helfštejn

Historie

Původně nevelký hrad, pravděpodobně bergfritového typu, vybudovaný na oválném půdoryse (v jižní části brána a válcová věž, v severní části palác), založil po roce 1278 loupeživý rytíř Friduš z Linav na území, které náleželo pánům z Drahotuš. Tento hrad zaujímal prostor dnešního 4. nádvoří. Fridušovi odňal král Václav II. hrad někdy koncem 80. let XIII. století (snad 1286, ale údaje nejsou příliš hodnověrné) a později jej postoupil pánům z Kravař, což je již doloženo. Za nich byl nejprve kolem původního hradu vybudován nový parkán, později jižně od původní stavby menší předhradí (dnešní 3. nádvoří) a vytesán dnešní 3. hradní příkop chránící nové předhradí. Na hradě postavena první hradní kaple, jejíž zbytky jsou dosud patrné. Roku 1312 pravděpodobně dobyt králem Janem Lucemburským a 1421 obsazen císařem Zikmundem, ale od roku 1422 do 1434 se hrad stal důležitou oporou husitství na Moravě. V roce 1434 patrně postavena polygonální "husitská" bašta. Po roce 1434 se hradu zástavou zmocnil loupeživý rytíř Jan z Menspeku. Kravařům náležel hrad do roku 1447, pak následovali páni ze Sovince, Kostkové z Postupic, za nichž byl hrad roku 1468 těžce ale neúspěšně obléhán Matyášem Korvínem. Od roku 1474 patřil hrad Pernštejnům. Za prvního Pernštejna Viléma na přelomu XV. a XVI. století došlo k výraznému rozšíření a přestavbě hradu. V roce 1480 (nápis na druhé hradní bráně) byl rozšířen palác ve vnitřním hradě, zesíleno původní opevnění, vybudovány nové brány a příkopy, jihozápadní opevnění včetně štítové zdi (80 m dlouhé, 12 m vysoké a 7-9 m silné) a hospodářské budovy i okrouhlé bašty na dnešním 2. nádvoří. Pernštejnům náležel hrad do roku 1554. Pak následovali páni z Ludanic, za nichž se opět hrad opevňoval baštami, zdmi a valy, a od roku 1580 Petr Vok z Rožmberka, který hrad nejprve opravoval a poté v roce 1592 prodal Bruntálským z Vrbna. Ti vybudovali v místech původního hradu rozsáhlý pozdně renesanční dvoukřídlý palác, jehož stavbou porušili původní dispozici hradního jádra. Po konfiskaci v roce 1622 získali hrad Ditrichštejnové. Od té doby přestal být panským sídlem a sloužil jen jako vojenská základna. Byl obléhán neúspěšně Dány (1626 protestantským vůdcem Coloradem Mansfeldem) a Švédy (1643 generálem Torstensonem a opět v roce 1645), po skončení třicetileté války v roce 1656 jeho opevnění zčásti demolováno, ale již v 60. a 80. letech XVII. století, v době nebezpečí tureckého vpádu, opět obnoveno, jihozápadně od vstupu zřízeno barokní opevnění, naposledy upraveno po roce 1740 (1746) za válek s Pruskem. V roce 1763 byl hrad definitivně opuštěn a koncem XVIII. století z hradu odvezen všechen cennější materiál, v roce 1817 střelbou zbourána větší část Trubačské (Obří) věže. V polovině XIX. století byla na hradě zřízena restaurace, v roce 1863 za Hatzfeldů-Weissweilerů hradní zřícenina prvně opravena, potom v roce 1911 za Althanů. Roku 1945 přešel hrad do majetku státu a roku 1954 zahájena rekonstrukce. Od roku 1978 rozsáhlý archeologický průzkum. Na rekonstrukci se podílelo hnutí Brontosaurus. Na hradě byla opravena 1. a 2. brána, přilehlé hradby a zastřešena věž 2. brány. V restaurovaných místnostech hradní vinárna a muzeum hradu. Rekonstrukční práce pokračují i po roce 1990.

Exteriér

Rozsáhlý hrad (max. délka hradního areálu 187 m, max. šířka 152 m) obklopený hradbami s okrouhlými a hranolovými věžemi. Areál je od okolí oddělen ve skále vytesaným příkopem před 1. branou ve štítové zdi. Uvnitř jsou další tři příkopy. Přístupová cesta k vlastnímu hradu prochází pěti branami, v hradě jsou čtyři nádvoří. Ve 4. nádvoří stojí obvodové zdivo jednopatrového dvoukřídlého pozdně renesančního paláce, k němuž přiléhají bývalé parkány upravené jako vyhlídkové terasy.

Interiér:

Zachovány pozdně gotické architektonické články (zejména v hradních branách) a renesanční lunetové klenby v paláci.

Přístup:

Po červené značce z ČD Lipníka n. Bečvou (4,5 km)
75131 Týn nad Bečvou, tel.:0641-97846

Držitelé:

Fotografie, nákresy, rekonstrukce:

Letecký pohled od severovýchodu, vpravo renesanční hradní palác

Celkový pohled od jihovýchodu na hrad, vstupní brána vlevo

Pohled směrem ke druhé bráně od renesančního paláce (ze třetí hradní brány)

Renesanční palác, vlevo jde částečně vidět tzv. Husitská bašta, uprostřed vidíme ukázku práce moderních kovářů (každoroční setkání Hefaiston)

Velká štítová Široká zeď, má 80 metrů délku, 12 metrů výšku a až 9 metrů tloušťku, nejmohutnější hradba evropských hradů