Inkoust ve středověku,

Při představě středověké písařské dílny, tzv. skriptoria, se nám vybaví postavy písařů, zpravidla mnichů, skloněných nad psacími pulty a pečlivě vpisujících litery do předem vyznačených řádek na pergamenu nebo zručně vytvářejících miniaturní barevné ozdoby iniciál. Jen málokdy si ale uvědomí, že práce ve skriptoriu vyžadovala i jiné pracovní úkony, např. přípravu psacích pomůcek.

Odkázáni sami na sebe byli středověcí písaři obvykle i při výrobě inkoustu. Zachovaly se různé staré návody na jeho přípravu a s jedním z nich je možno se seznámit i v Knihovně metropolitní kapituly u sv. Víta na Pražském hradě. Tento návod se k nám dostal až z Moskevské Rusi. Pod názvem "A se černilo staviti" ("Takto se připravuje inkoust") čteme následující:

"Opatři stejné váhové množství duběnek 1/ a višňové pryskyřice, pryskyřici namoč za dorůstajícího měsíce - 5. nebo 11. dne - do medoviny v množství, které se vejde do tří vaječných skořápek, nebo do vody a nech máčet dva týdny. Duběnky roztluč na prášek a prosej sítem. Pak vezmi nevelké železné desky, dlouhé dva nebo tři prsty a široké jeden prst a v počtu dvaceti nebo třiceti je pomocí provázku upevni na dřívko a zavěs do nádoby (s připravenou tekutinou). Míchej dvakrát denně po dva týdny. Pak přilej tři lžíce vína a dvě lžíce čerstvého medu bez voštin 2/. Inkoust slij tehdy, až získá černou barvu, když je nebe čisté a jasné. Vydrží pak dva nebo tři roky i déle."

Jak vidíme, tehdejší lidé, neznalí podstaty chemických reakcí, spojovali dobrý výsledek své práce s přírodními podmínkami, jak bylo ostatně v tehdejší alchymii běžné.

Návod na výrobu inkoustu je vevázán do většího staroruského sborníku, který se k nám dostal neznámou cestou. Vzhledem k tomu, že je napsán na papíru, lze jeho vznik klást nejdříve do 15. století, jazykové rysy, které text obsahuje odpovídají době 15. až 16. Století, a odrážejí tehdejší moskevskou podobu ruské výslovnosti. Pro nás je text poukazem na to, že ani středověká kultura se neobešla bez určité technické stránky.


1/ Nádory na listech a plodech různých druhů dubů, které způsobují larvy některých žlabatek.
2/ Voština - kousek včelího vosku, který se mohl dostat do medu při vybírání pláství.