Kde to točili?

Otázka v titulku obvykle padá při sledování těch českých filmů, které byly zčásti natáčeny na některém z našich hradů, zámků či dokonce i tvrzí. Většinou se jedná o exteriéry, protože pro produkci i pro techniky bylo mnohem levnější zařídit zámeckou komnatu v barrandovských ateliérech, než stěhovat celý štáb desítky kilometrů daleko. Zvláště v období 1. republiky, kdy výrobu zajišťovaly soukromé produkce, které musely pracovat co nejrychleji a nejlevněji, vznikaly filmy ryze ateliérové. Přesto i ty dnes mají v rámci cyklů pro pamětníky své diváky. Konečně také slavný Vlasta Burian tehdy nepracoval jinak. Pokud už bylo nutné pracovat v exteriéru, vybírala se z ekonomických důvodů lokalita v blízkosti Prahy. To vysvětluje, proč jsou hrady a zámky v blízkosti hlavního města ve výčtu zastoupeny častěji než ostatní.

Následující seznam zahrnuje filmy natočené českými filmaři od roku 1932 (1930 vznikl český zvukový film) až do roku 1961. Pravděpodobně není zcela kompletní, ale dokládá, že nejméně v 65 snímcích „hrálo“ 53 panských sídel. Z výše uvedených důvodů byl nejoblíbenější zámek v Průhonicích, kde se filmaři objevili devětkrát. Žádné z dalších míst se tomuto počtu ani nepřiblížilo. Jen jednou je zde například uveden Karlštejn, ale jeho použití zřejmě značně omezoval jeho charakteristický a všem známý vzhled. Výskyt třeba tvrze v Mrači je na druhé straně poměrně překvapující. Nejdále si pro hrad filmaři zajeli na Slovensko, kde si vybrali Markušovce a Slovenskou Ĺupču. V seznamu nejsou uvedeny jen Hradčany a Vyšehrad. V prvním případě proto, že Pražský hrad se zvláště před válkou vyskytoval ve filmech velmi často a je snadno indentifikovatelný, a v druhém případě se k natáčení zřejmě nepoužívaly zbytky hradu, ale spíš barokní opevnění. Naopak jsou zde uvedeny snímky, v kterých si „zahrála“ jen zámecká zahrada.

Ze seznamu vyplývá, že filmaři navštívili nějaký hrad či zámek každý rok kromě let 1936, 1945, 1951, 1958, 1958 a 1960. V roce 1937 si panská sídla dokonce zahrála hned v devíti snímcích. Rok 1945 byl poněkud specifický. Tehdy se sice připravoval historický snímek Kníže Václav, ale měl české dějiny deformovat v zájmu německé propagandy. Filmařům se tehdy dařilo práce zdržovat až do osvobození. Situace po zbytek roku pak byla značně specifická. Přestávky v 50. letech lze vysvětlit tím, že zámecké prostředí se nehodilo pro filmy ze socialistické reality.

1932
Kantor ideál – Dobříš.
Vězeň na Bezdězi – Bezděz.

1933
Jindra, hraběnka Ostrovínská – Průhonice.
Pobočník jeho Výsosti – Hvězda.
Skřivánčí píseň – Chudenice.
Sněhurka a sedm trpaslíků – Belvedér.
Záhada modrého pokoje – Nový Stránov.

1934
Hrdinný kapitán Korkorán – Poděbrady.
Pozdní máj – Křivoklát.
V cizím revíru – Špilberk, Metternichův zámeček (Mariánské Lázně).
Za řádovými dveřmi – Zbraslav.

1935
Jánošík – Markušovce.
Milan Rastislav Štefánik – Valdštejnská zahrada (Praha).
Pozdní láska – Mělník.

1937
Děvčata nedejte se – Hluboš.
Filosofská historie – Litomyšl.
Jarní písnička – Trosky.
Krb bez ohně – Místodržitelský letohrádek (Praha-Stromovka).
Láska a lidé – Kost.
Otec Kondelík a ženich Vejvara – Karlštejn, Hvězda
V domě straší duch – Buchlov.
Vdovička spadlá z nebe – Vinoř.
Ztratila se Bílá paní – Pernštejn.

1938
Cech panen kutnohorských – Kutná Hora (Vlašský dvůr).
Ideál septimy – Trosky.
Lucerna – Štiřín.
Pozor, straší – Konopiště.

1939
Písní k srdci – Belvedér.
Příklady táhnou – Břežany.

1940
Babička – Ratibořice.
Baron Prášil – Průhonice.

1941
Pražský flamendr – Veltrusy.
Tetička – Průhonice.

1942
Okouzlená – Průhonice.

1943
Tanečnice – Hluboká nad Vltavou, Lány.

1944
Neviděli jste Bobíka? – Průhonice.
Prstýnek – Veltrusy.

1946
Řeka čaruje – Český Šternberk.

1947
Housle a sen – Dobříš, Valeč u Žlutic, Veltrusy.
Jan Roháč z Dubé – Bezděz, Lány, Tupadly.
Muzikant – Velhartice.

1948
Soudný den – Konopiště, Rábí.
Dravci – Panenské Břežany

1949
Hostinec U kamenného stolu – Průhonice.

1950
Posel úsvitu – Hořín u Mělníka.

1952
Císařův pekař- Pekařův císař – Hradčany, Průhonice.
Haškovy povídky ze starého mocnářství – Liblice.
Pyšná princezna – Český Krumlov, Hluboká, Telč.

1953
Divotvorný klobouk – Horšovský Týn.
Jestřáb kontra Hrdlička – Žinkovy.
Mladá léta – Broumov, Domažlice, Hluboká, Kozí hrádek, Náchod, Potštejn.
Přicházejí ze tmy – Helfenburk.
Únos – Sychrov, Štiřín.

1954
Komedianti – Bezděz, Český Krumlov, Hluboká, Krakovec, Trosky.

1955
Jan Hus – Branišovice, Lštění u Vimperka, Mrač u Benešova, Žlutice u Litoměřic.
Návštěva z oblak – Průhonice.
Z mého života – Křivoklát.

1956
Jan Žižka – Tábor.
Dalibor – Křivoklát.

1959
Kam čert nemůže – Pernštejn.
O medvědu Ondřejovi – Dobříš.
Partyzánská stezka – Slovenská Ĺupča.
Princezna se zlatou hvězdou – Dobříš, Kokořín, Průhonice.

1961
Kouzelný den – Ledeč nad Sázavou.
Případ Lupínek – Zbraslav.