Svět knihy 2002

Nevím, jak v ostatních koutech republiky, ale v Praze si jen naprostý ignorant nemohl všimnout, že druhý květnový týden se v prostorách Výstaviště koná největší svátek všech přátel literatury u nás – Svět knihy 2002. Vzhledem k tomu, že narozdíl od loňska, kdy národ žil hokejem, letos tyto starosti odpadly a na nedostatek návštěvníků si pořadatelé stěžovat nemohli. Sám jsem dostal v pátek kolem druhé hodiny vstupenku s číslem přes 5.500 a to byla celá akce vlastně na začátku.

Úvodní část tentokrát patřila zemím viśegradské skupiny, tedy Maďarsku, Polsku a Slovensku. Maďarská literatura pro nás asi zůstane kvůli jazykové bariéře velkou neznámou. To si zřejmě uvědomovali i autoři výstavky, takže do ní zařadily i dvě knihy o dějinách této země, které vyšly u nás. Spíše veden obrázky než textem jsem pak objevil reprezentativní publikaci věnovanou maďarským kostelům a nakonec i v angličtině vydanou knížku Hungarian Castles (Dercsenyi, Kaiser, Koppány). U polské prezentace mě zaujaly národní pověsti, které však, žel, byly převyprávěné pro děti. Z českého pohledu pak zajímavé jistě byly Zivoty svietych poprawione (www.wab.com.pl) začínající, jak jinak, svatým Vojtěchem. Asi největší „pecku“ (omluvte expresivní výraz) jsem objevil mezi knihami ze Slovenska – Prvý cisár na uhorskom tróne (Literárné informačné centrum, Bratislava). Vyšla jako pátý díl edice pramenů a oním císařem samozžejmě nebyl nikdo jiný než Zikmund Lucemburský, jemuž my možná v této oblasti lecos dlužíme. Dále bych zmínil ještě publikaci Bratislava ve středověku Antona Špiesze. Pokud jiý hovoříme o cizojazyčné literatuře, rád bych upozornil na reprezentativní knihu Samuela Y. Fodgertona Theaters of Conversion (www.unmpress.com) zabývající se církevními stavbami z období šíření křesťanství. Na pěkně vyvedených fotografiích jsou zachyceny objekty, které málokdo z nás bude mít možnost spatřit. Ve stánku Mega Books by pak za zvážení stála knížka Bernarda Lewise nazvaná prostě The Middle East. Ta shrnuje dějiny této politicky horké části světa za posledních 2000 let. Nabídka firmy ale byla podstatně bohatší.

Protože umístění stánků významných českých vydavatelů bylo prakticky stejné jako loni, dalo se dál pokračovat téměř po paměti. Moje první kroky trochu netradičně, a na první pohled snad trochu nepochopitelně, vedly ke stánkům s mapami. Už delší dobu jsem se po knihkpectvích poptával po mapě Podkarpatské Rusi, kde mě zajímají především Panská sídla. Mlě jsem štěstí hned dvakrát – jednou v podobě české automapy západní Ukrajiny a Moldavska (1:1.000.000) a podruhé v podobě automapy maďarské zaměřené přímo na Podkarpatí (1:250.000). Zatímco první zahrnuje i přilehlé, v minulosti kulturně propojené oblasti, druhá je doplněna o lokace hradů, o jejichž existenci u nás málokdo ví, a navíc obsahuje i ukrajinsko-maďarský rejstřík toponym. Dále už jsem postupoval vcelku podle obvyklého scénáře. V Academii jsem měl vyhlédnuty první dva díly (z pěti) nedávno vydaného Atlasu erbů a pečetí české a moravské šlechty od Augusta Sedláčka. Více než přijatelná cena (něco mezi 600 a 700) za oba svazky byla ještě snížena o desetiprocentní veletržní slevu, takže vstupné bylo „doma“. Další publikace naleznete na adrese www.academia.cz. Logicky příští zastávkou bylo nakladatelství Karolinum, kde jsem byl upozorněn, že do prázdnin by měl vyjít další díl dějin cisterciáků. Koho zajímají i dějiny historiografie, měl by se podívat po knížce Aleny Míškové Německá (Karlova) univerzita od Mnichova k 9.květnu 1945 (Vedení univerzity a obměna profesorského sboru).

Starším dějinám se tradičně věnuje i nakladatelství Vyšehrad. Zde bych zmínil například knížky Evropa sedmnáctého století (T. Munck), Evropa šestnáctého století (R Mackenney) nebo Hugha Lawrence Dějiny středověkého mnišství. Naopak poněkud nezvykle jsem užitečnou věc nalezl u stánku Sdružení knihoven ČR. Zde leželo sedm sešitů Nemovitých kulturních památek, což jsou vlastně holé, nicméně velmi podrobné seznamy. Bohužel pro mě, jednalo se o o okresy jižní Moravy. Nedaleko se nacházela spojená prezentace Unicornsu, Společnosti přátel starožitností a Archeologického ústavu AV ČR. Na své by si zde přišli zejména zájemci o castelologii. Nakladatelství Lidových novin pokračuje v rozsáhlé řadě dějin jednotlivých zemí (Norsko, Nizozemsko, Rakousko, Ukrajina). V edici Česká historie se chystají Počátky Čech královských (1198-1253) od Josefa Žemličky, Proměna českých zemí ve středověku Jana Klápštěho a od Martina Wihoda publikace Morava v epoše údělné a Vznik moravského markrabství. Za pozornost určitě stojí nová řada věnovaná šlechtickým rodum k Pánům z Rýzmburka a Lichtenburkům by brzy měly přibýt Kolovratové, z Gutštejna, z Kravař a z Landštejna. Bohatý sortiment je připraven i pro milovníky historických románů. To je ověem jen zlomek chystané kvalitní produkce, takže se určitě vyplatí podívat se na ediční plán (www.nln.cz).

Pochopitelně nesměla chybět ani návštěva u stánku nakladatelství Libri. Za důležitý počin považuji například chystané vydání základních údajů z Berní ruly. Knihovničku milovníků hradů a zámků jistě obohatí Ilustrovaná encyklopedie moravských zámků J. Kroupy, Ohrožené hrady hrady, zámky a tvrze Čech od J. Úlovce (navazuje na „černou knihu“) a první díl dodatků k encyklopedii českých hradů J. Durdíka. (www.libri.cz) Pochopitelně zde jsem mohl předložit jen zlomek nabízené či plánované produkce k našemu tématu. I když jsem na veletrhu byl dvakrát po třech hodinách, zdaleka jsem neviděl věechno. Až teď jsem si uvědomil, ýe jsem opominul stánek nakladatelství Argo, které tradičně přináší řadu kvalitních titulů, takže to virtuálně napravte na adrese www.kosmas.cz/argo.