Svět knihy 2000, reportáž z výstavy

O největším knižním veletrhu v České republice jsme vás informovali už dvakrát, takže lze hovořit skoro o tradici. I když byl letošní ročník věnován frankofonním oblastem Belgie, které jsou z historického hlediska určitě velmi zajímavé, zahraniční stánky byly na literaturu o středověku poněkud chudé a prodejci dávali přednost publikacím o umění nebo beletrii. Protože si Švejka čtu raději v češtině než ve francouzštině, věnoval jsem spíše prezentaci českých nakladatelství.

Najisto jsem šel ke stánku Academie. Tady mě potěšilo opětovné vydání Koránu v překladu a s vynikající předmluvou Ivana Hrbka. Obsáhlý komentář by sám o sobě možná vydal na samostatnou knihu a je výborným úvodem pro pochopení fenoménu islámu, který se v dobách válek s osmanskou říší dotkl i našich zemí. Už tak bohatou literaturu k třicetileté válce rozšířila kniha Josefa Kollmana Valdštejn a Evropská politika 1625- 1630 s podtitulem Historie 1. generalátu. Ačkoliv časový záběr je poměr malý, kniha nepatří mezi nejtenčí, což dalo autorovi prostor zpracovat téma opravdu podrobně.

Ještě bohatší nabídka nových knih mě ale čekala u stánku nakladatelství Karolinum. Jako čerstvou novinku zde představovali publikaci Intelektuálové ve středověku, jejímž autorem je Jacques Le Goff. Páteř nakladatelské činnosti Karolina ale tvoří práce českých vědců. Z nových věcí jsem byl upozorněn na kritické dílo Listy na Husovu obranu z let 1410-1412 od Boženy Kopřivové a Anežky Vidmanové. Ty zúročily mnohaleté zkoumání pramenů, které dosud byly považovány za bernou minci a došly k názoru, že se jedná o padělky z dvacátého století. V minulosti by takové prohlášení možná vyvolalo slovní občanskou válku stejně jako spor o Rukopisy. I další knihu napsala žena. Z pera Kateřiny Charvátové jsou Dějiny cisterciáckého řádu v Čechách 1242-1420. Možná se vám toto téma zdá trochu úzké, ale to je optický klam. Zatím vyšel první svazek a další tři ho budou následovat. Pokud máte v knihovničce knihu Husité od Jiřího Kejře, můžete si k ní přidat publikaci Vznik městského zřízení v českých zemích od stejného historika. Z reprezentativních knih pak za zmínku určitě stojí Památky univerzity Karlovy, které vyšly v loňském roce.

Lidové noviny nabízely další dílo vztahující se k nejdelšímu válečnému konfliktu 17. století. Název Historie třicetileté války je všeříkající. Peter Englund nejen shrnul základní údaje o bitvách, ale na téměř sedmi stech sránkách měl prostor i pro detaily z všedního dne. Řadu, která mapuje dějiny zení české koruny, obohatila kniha Jaroslava Mezníka Lucemburská Morava 1310-1423. Pokud mě paměť nešálí, jedná se po dlouhé době první publikace, která se zabývá výlučně historií markrabství.

U ostatních stánků byla literatura vztahující se ke středověku obvykle zastoupena jen jedním titulem. V Mladé Frontě mě zaujala kniha Lesk a bída středověku od Ferdinanda Seibta. V souvislosti s hodnocením epoch sice nemám rád takové kontrastní soudy, ale v tomto případě zřejmě udělám výjimku, protože kniha vypadala čtivě. Mojí slabost pro encyklopedie uspokojil Lexikon symbolů (podtitul Obrazy a znaky křesťanského umění) Gerda Meinze z nakladatelství Vox Globator a encyklopedie slovanských bohů a zvyklostí od Libri. Ani se mi nechtělo věřit, že z oblasti, která je známa nedostatkem pramenů, lze vytěžit slovník. Kdybych se mohl vrátit do dětských let, asi bych si k narozeninám přála knihu Zbraně – mezinárodní encyklopedie od roku 5000 př. n. l. do roku 2000. Vzhledem sice připomíná ony barevné publikace, které se vyznačují křídovým papírem, spoustou obrázků, minimem textů, z nichž jen málokterý je správný, ale na první pohled vypadala mnohem spolehlivěji a obsažněji.

I když tato nabídka vypadá velmi zajímavě, já nakonec odešel s úplně jinými knihami. Vyšel totiž další díl z historické ságy Dědictví otců od Roberta Merleho. Šestiletý synovec se bude vzdělávat podle zkomixovaných českých dějin (určitě si je také pamatujete z časopisu Mateřídouška) a rodinnou knihovničku rošíří sbírka moravsko-slezských pověstí.