Deník basilejského sněmu, recenze

Důraz kladený na vojenské úspěchy husitů a ideologické využívání této epochy našich dějin jakoby zatlačilo do pozadí myšlenkový obsah boje za reformování církve. Mezi knihy, které tuto mezeru vyplňují je práce Čechové na basilejském sněmu od katolického historika Aloise Krchňáka, kterou s určitým zpožděním oproti zahraničí českým čtenářům v roce 1997 nabídlo svitavské nakladatelství Trinitas. Autor v ní nevšední formou deníku přibližuje jednání české delegace se špičkami katolické církve od ledna do dubna 1433.

Kniha vyšla v zahraničí už v roce 1967. Ačkoliv neobsahovala nic politicky závadného, ocitla za minulého režimu na indexu, takže u nás byla vytištěna až s třicetiletým zpožděním. To jí ale nic neubírá na zajímavosti, protože autor při ní vycházel především z obecně méně známých pramenů uložených v zahraničí. Zevrubné studium mu tak umožnilo provázet čtenáře basilejským sněmem den pod dni a seznamovat ho tak nejen s obsahem složitých teologických disputací, ale i s všedními starostmi české delegace, která se musela potýkat s takovými problémy, jako byl nedostatek peněz nebo nedůvěra místního obyvatelstva.

Publikace podrobným popisem sporu srozumitelně vysvětluje, v čem spočívaly jeho ideové principy. Jasně ukazuje, že při výkladu některých bodů nevládla stoprocentní jednota uvnitř obou táborů. Další výhodou je, že nelíčí historické osobnosti coby jakési pomníky minulosti, ale dává jim lidský rozměr a zachycuje i celkovou atmosfěru jednání. Mimochodem, ta byla podle líčení autora mnohem "džentlmenštější" než bychom u stran, které se v boji nemilosrdně vyvražďovaly, než bychom očekávali. Zde si nejsem zcela jist, jak velkou roli mohl sehrát fakt, že materiály jsou především katolické provenience.

Kniha se díky pěknému jazyku a dramatickému vyprávění obohacenému o zajímavé, někdy úsměvné postřehy, čte velmi dobře. Vzhledem k tomu, že její téma není právě jednoduché, je dobré mít alespoň základní přehled o hlavních protagonistech. Ani to však není nepřekonatelnou překážkou, protože kontext je dobře zpracován v poznámkách. Ty svým rozsahem někdy připomínají samostatné články. Vývoj, který na jednání navázal v Čechách pak je dostatečně popsán v závěrečné kapitole.

I když od vydání uplynuly už dva roky, stále by měla být k dostání, protože ještě letos jsem ji viděl vystavenu ve stánku vydavatelství Trinitas na pražském veletrhu Svět knihy. Pokud nebudete mít štěstí u svého knihkupce (zejména pokud je v menším městě), zkuste se obrátit přímo na vydavatele (Trinitas, Havlíčkova 14, Svitavy).