Hrady Polska a Slovenska – fotografie I.

Pokud vás fotoaparát „vypeče“ a začne stávkovat na začátku dvoudenního výletu, jako se to stalo mně na podzim roku 2003, dáte také za pravdu těm, kteří s sebou tahají druhé, rezervní tělo. V případě kinofilmové zrcadlovky to má ještě tu výhodu, že můžete mít v každém těle jiný druh filmu – tedy například v jednom těle barevný a v druhém černobílý. Protože jsem, poté co „zrádná“ Praktika putovala do šuplete, zakoupil Pentax MZ5-N, muselo být i druhé tělo kvůli kompatibilitě objektivů od stejné firmy. Bývá jakýmsi nepsaným pravidlem, že druhé tělo by mělo být menší a pokud možno nezávislé na bateriích (vyjma expozimetru), aby se dalo použít i v okamžiku, kdy je není možné opatřit. Takové tělo v současné době ale vyrábí pouze firma Nikon (FM3A). Proto mi nezbylo než sáhnout mezi oldtimery.

Po prostudování materiálů o produkci Pentaxu splňovaly tyto požadavky dva přístroje – MX a LX. Pentax LX bývá dodnes považován za nejlepší manuální fotoaparát tohoto výrobce a slyšel jsem i názor (nikoliv od uživatele Pentaxu), že ve své třídě předčí i konkurenci. Bohužel, toto tělo se v bazarech vyskytuje poměrně málo a stále patří mezi ty dražší. Typ MX je jeho předchůdce – liší se od něj především absencí předsklopení zrcátka a není možné klasický hledáček nahradit šachtou. V bazaru se objevuje o něco málo častěji a hlavně stojí kolem 4.500 korun. Jeho nespornou výhodou jsou velmi malé rozměry (nejmenší zrcadlovka ve své době) a tichá práce zrcátka. Volba nakonec padla na MX – v celé Praze v době, kdy jsem se ke koupi rozhodl, nebylo po bazarech jediné LX a pouze dvě MX, z nichž jedno bylo v dost smutném stavu. Nutno zmínit, že typ MX se přestal vyrábět v polovině osmdesátých let, takže i tomu z poslední série už je 20 let. Na druhou stranu tělo bylo prodáváno jako „profi“, čemuž odpovídá i kvalita zpracování. Nejmenší problém jsem nezaregistroval dokonce ani s plátěnou závěrkou, která někdy obecně bývá označována za slabý bod.

I když Pentax od přechodu ze závitového na bajonetové upevnění objektivu neprovedl žádnou změnu, takže používat mohu řadu autofokusových zoomů, neodolal jsem a koupil i několik pevných skel (24mm, 55 mm a 135 mm). Myslím, že ve všech případech to byla vcelku dobrá volba. Při focení hradů jsou nejčastěji využívána široká ohniska a tyto objektivy od Pentaxu mají velmi dobrou pověst, která se mi potvrdila. Jediný kámen úrazu, kterého jsem si všiml, byla vinětace při použití filtru. Nebyla tragická a ve výsledku mi nezničila jediný záběr, nicméně je nutné s ní počítat.

I když zhruba na týdenní výlet po polských (Katovicko) a slovenských hradech (okolí Nového Mesta nad Váhom) jsem bral asi pět filtrů pro černobílou fotografii, nakonec jsem měl nasazený jen červený filtr od firmy HOYA. Lákalo dramatické zvýraznění mraků i zcela černá obloha při zcela modrém nebi, na níž se strašidelně rýsují hradní stěny. Navíc jsem byl zvědav, co to je za zázrak, když v bazaru ten filtr stál 700, zatímco podobné stály v řádu desítek korun. Při pohledu na fotografie si říkám, že za ty peníze svou práci odvedl.

Při volbě filmu a následného zpracování jsem se snažil maximálně držet pravidel pro tento žánr – tedy minimální citlivost a co nejmenší zrno. Proto jsem zakoupil tři filmy Ilford PAN F s citlivostí 50 ISO. V kombinaci s červeným filtrem to znamenalo, že i za jasného počasí jsem dostával při maximálně zavřené cloně (kvůli hloubce ostrosti a kresbě) časy nutně vyžadující stativ, 1/16 a 1/8 byly ty nejčastější. Vyvolat jsem právě k minimalizaci zrna nechal ve vývojce Microphen.

Fotografie, které teď vidíte, jsou právě z těchto tří filmů. Možná se jejich množství zdá poměrně malé na původních zhruba 100 exponovaných políček, ale záběry, na nichž mi záleží, mám ve zvyku pro jistotu opakovat, a pochopitelně jsem měl i určitou zmetkovitost, jejímž viníkem ale byla moje zbrklost nebo špatný odhad situace. Snímky jsou bez jakýchkoliv úprav (pouze zmenšeny), tak, jak jsem je dostal naskenované z laboratoře ČTK. Podle mého názoru dokazují, že špičková technika i s odstupem dvaceti let je stále schopna dosáhnout výborných výsledků.