Jezuitská stopa v západních Čechách

Chceme- li hovořit o barokní přestavbě Klatov, která městu dala současný ráz, musíme začít obodobím před Bílou Horou a rekatolizací. Roku 1615 propukl na Špitálském předměstí rozsáhlý požár, který prakticky zcela zničil centrum města. Stát zůstaly jen tyto domy – radnice, dům Jana Švábka (čp. 65/I), Korálkovský dům a stavení Jana Košky z Libušína (čp. 66/I). Požáry nebyly v minulosti měst nic výjimečného a často jim padla za oběť značná část zástavby, což platí i pro Klatovy. Tento ale připravil půdu pro rozsáhlou barokní činnost.

Dalším faktem, který je třeba mít na zřeteli je, že Klatovy od husitských válek byly baštou podobojí v západních Čechách. V letech 1422-1429 zde vedl náboženskou správu radikální táborský kněz Jan Čpek, který mimo jiné složil chorál „Ktož sú boží bojovníci“. Po bitvě u Lipan byl v klatovech farářem stoupenec Jana Rokycany Martin Lupáč. Za pozornost jistě stojí i postava posledního královského rychtáře a prvního klatovského primátora – patricije Daniela Korálka z Těšína, který byl za stavovského povstání jedním z městských defenzorů. Jeho jmění bylo později zkonfiskováno a také na místě jeho domu dnes stojí jezuitský kostel. Právě u takových měst byla snaha církeve i státní moci o rekatolizaci nejsilnější.

V březnu 1636 přišli do Klatov první tři jezité. a ještě téhož roku otevřeli první třídu později velmi slavného jezuitského gymnázia. Nakonec jezuitským úsilím ve městě vznikla také lékárna, která se vzácně v původním stavu dochovala dodnes, a především kostel Neposkvrěného početí P. Marie a sv. Ignáce v Klatovech..

Kostel byl vybudován v letech 1656 až 1679, dy ho vysvětil biskup J. Dlouhoveský. Už roku 1689 ale vyhořel a obnovení stavby se protáhlo až do r. 1717. Stavbu řídil Jan Dominik Orsi a v posledních letech spolupracoval zde i pravděpodobný autor plánu Karel Luragho.Kamenný trojdílný portál je prací Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Do nik hlavního průčelí byla roku 1743 vloženy sochy světců, které pravděpodobně zhotovil stříbrský sochař Jiří Hanna. Znak nad sochou sv. Ignáce nad středním portálem patří donátoru jesuitské koleje Bořitovi z Martinic.

Uvnitř chrámu zaujme pozornost ilusivní oltář a kopule z roku 1716 od Jana Hiebla. Z obrazů pak je třeba upozornit na olej F.X. palka „Smrt sv. Josefa“ na třetím levém oltáři a olej Ignáce Raaba „Dvanáctiletý Ježíš v Chrámu“ nad prostředním vchodem. Barokní kazatelna a zpovědnice jsou dílem člena jezuitského řádu Michala Kollera. Z bočních kaplí jsou jen dvě zdobené štukem.

Kostel a sousední kolej stojí na místě dvanácti spálených měšťanský domů a renesančního domu, který byl zkonfiskován klatovskému primátorovi M. Danielu Korálkovi z Těšína. Chrám stejně jako město několikrát vyhořel: 1578, 1791 a 1810. pod chrámem se nacházejí „katakomby“, místo tak zvláštní a u nás ojedinělé, že se k nim vrátíme ve zvláštním článku.

http://212.80.76.22/SolomkoS//klatovy0004.JPG http://212.80.76.22/SolomkoS//KT-kostel.JPG