Pražské maličkosti

Poslední rok jsem obcházel naše hlavní město a hledal méně známá panská sídla. V tašce jsem měl kromě fotoaparátu také Pocheho velkolepé dílo Prahou krok za krokem. Kdo tuto knihu zná, ví, že ulice mapuje skutečně důkladně a přes drobné nedostatky stále zůstává úhelným kamenem pragensií. Bohužel, i ono má určité mezery a samozřejmě jeho rozsah nedovoluje podrobnější informace o jednotlivých budovách. To je nejcitlivěji znát u drobnějších staveb, ke kterým se jinde špatně shánějí informace. Tuto mezeru do značné míry zaplnila kniha Barbory Lašťovkové a Jiřího Koťátka Pražské usedlosti, kterou v roce 2001 vydalo nakladatelství Libri.

Kniha obsahuje informace o 360 lokalitách, z nichž některé budou pro většinu čtenářů neznámé. Nejbohatší na drobná sídla jsou Dejvice a Smíchov, kdežto jinde by k jejich spočítání stačily prsty na jedné ruce nešikovného truhláře Jsou zde na architektonické prvky chudší letohrádky, barokní vily, hospodářské dvory i viničné domky. Pár desítek z nich dokonce dnes neuvidíme jinde než na dobových fotografiích, protože zanikly. Jiné tento osud zřejmě brzy čeká, pokud se jich někdo zodpovědný rychle neujme.

Jednotlivým heslům je v průměru věnovaná jedna stránka. Tam, kde chyběly informace, to ale může být třeba jen deset řádek, významnějším objektům autoři naopak dali více prostoru. Fotografie (většinou černobílé) nejsou pravidlem, zachycena však je zřejmě většina staveb. Právě obrazová dokumentace mně upozornila na některé omyly, kterých jsem se při hledání lokalit podle Pocheho dopustil. Lokální patriotové asi nejvíc ocení fotografie se zmizelými objekty. Z ryze praktického hlediska jsem shledal jen jeden nedostatek. V zadní části mohl být rejstřík staveb rozdělených podle městských částí. V případě plánování výletu do daného místa by to značně ušetřilo práci.

Kniha je vázána v tvrdých deskách, což se zřejmě odrazilo i v ceně, která činí 385 korun. Pevnou vazbu ale asi ocení všichni, kdo s ní hodlají památky obcházet. Vzhledem k jejich množství je bytelnost nutná.