Věž Nového Herštejna po 100 letech

Sbíráte-li pohlednice, máte-li rádi hrady a jeden vám stojí přímo nad chalupou, je přímo otázkou stavovské cti jeho pohled získat. Pokud ovšem nebydlíte zrovna pod Karlštejnem, Křivoklátem či jinou turistickou lokalitou, může to být docela problém. Nový Herštejn je toho skoro typickým příkladem. Rozlohou to jistě není žádné Rábí, ale určitě bych ho nepovažoval za malý hrad. Jeho neštěstí, pokud se týká pohlednic, spočívá v tom, že neleží u žádné z větších obcí, která by o jeho pohlednice stála (nejbližší Němčice jsou poměrně malé a nedaleká Kdyně má Rýzmberk). Navíc je kvůli vegetaci poměrně špatně fotografovatelný – vlastně jen od podzimu do jara a to ještě jenom mezi kmeny.

Přesto i on svůj pohled má, i když se o něj musí dělit se sousedním Rýzmberkem. Pohlednice má dlouhou adresu, ale odeslána byla až v období, kdy se vzkazy mohly psát i na rub. Datovat ji tedy můžeme zhruba rokem 1906. Na líci najdeme číslici 99, ale není jisté, zda právě ona znamená rok vytištění. Je tomu tedy zhruba 100 let od jejího vydání Klubem českých turistů v Domažlicích. Kupodivu na záběru z Herštejna není zachycen donjon, jak by asi bylo nejlogičtější, ale zbytky čtverhranné věže, které najdeme v západním rohu hradeb (půdorys hradu je trojúhelníkovitý). Leží přímo proti v chodu do donjonu. Je poměrně pravděpodobné, že ke zobrazení věže místo donjonu měli autoři pohledu důvod zcela praktický – fotografie z Rýzmberka je na výšku, takže stejně orientován musel být i obrázek z Herštejna.

Fotografie pořízená letos na jaře (2003) dokazuje, jak moc hrad za posledních sto let zchátral. Řekl bych, že z věže zmizela skoro polovina. Pokud se pozorně podíváte na historický snímek, všimnete si dvou postav nahoře ve věži. Dnes by se tam šplhaly asi těžko. Je zajímavé, že podle místních pamětníků hrad nejvíce zchátral za posledních 20-30 let. Vloni prý zase spadla část hradeb. Při své poslední návštěvě jsem si ale všiml, že do areálu kdosi přivezl několik hromad kamení na opravu, takže chátrání by mohlo přestat. Patrně se jedná o iniciativu pana Z. Procházky z Domažlic, do jehož „kastellologického revíru“ hrad patří.