Básník se stříbrnou hvězdou

Nositelem erbu poněkud podobného tomu, jaký měli čeští Šternberci, byl největší z klasických německých básníků Johann Wolfgang Goethe (1749 – 1832). Kořeny jeho původu sahají do Durynska 17. století, kde se jeden z jeho předků živil jako rolník. Doložen je Hans Goethe, který byl pohřben 28. září 1686. Jeho syn Hans Christian Goethe pracoval jako podkovář na hrabství Mansfeldů a svého otce přežil jen o osm let. 7. září 1657 byl pokřtěn Friedrich Georg Goethe, dědeček budoucího básníka. Ten už ale byl měšťanem ve Frankfurtu nad Mohanem a měl krejčovskou dílnu. Jak bylo tehdy zvykem, jeho nevěsta pocházela „z branže“ a domů si ji přivedl poměrně pozdě. Roku 1795 se oženil s Cornelií Waltherovou, dcerou krejčovského mistra. Jejich syn Johann Kaspar se narodil ve Frankfurtu roku 1710 a byl to on, kdo položil základy blahobytu rodiny. Když roku 1782 umíral, honosil se takovými tituly jako doktor práv nebo císařský rada. Jeho ženou a básníkovou matkou byla dcera místního rychtáře Wolfganga Textora – Elisabeth.

Johann Wolfgang Goethe se tedy narodil 28. srpna 1749 v zámožné frankfurtské rodině. I na něj v životě čekala hvězdná kariéra. Konečně hvězdu dostal jako tajný rada do erbu ve Vídni 10. dubna 1782. Roku 1806 se ve výmarském zámeckém kostele oženil s Johannou Christianou Vulpiusovou, nejstarší dcerou saského knížecího kancelářského úředníka. Jejich potomci pak úspěšně pokračovali v rodinné tradici vysokých státních úředníků, ale literární talent otce jim už chyběl.

Kdyby roku 1832 zemřel sasko-výmarský tajný rada a ministr, byla by to smutná událost, nicméně dnes by o ní patrně nikdo nevěděl. Rok smrti největšího německého básníka ale nalezneme ve všech encyklopediích. Jeho nejslavnějším dílem je bezesporu drama Faust, které inspirovalo celou řadu dalších autorů. Z románů pak je nutno připomenout podobně inspirativní Utrpení mladého Werthera. Goethe měl ale zájmy mnohem širší. Cenné jsou zejména jeho studie o morfologii rostlin a živočichů. Z našeho hlediska pak bude zajímavý i jeho vztah k Čechám – často pobýval v západočeských lázních a osobně se stýkal s vědci Janem Evangelistou Purkyněm nebo Josefem Dobrovským.